Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Norsko, které je v Evropě největším dodavatelem ropy a zemního plynu, se obává možných ruských sabotáží proti své energetické infrastruktuře. „Moskva je podle norské tajné služby nyní ve snaze bránit západní pomoci Ukrajině mnohem odvážnější, než byla před rokem,“ napsala dnes agentura Reuters. Rusko sabotáže odmítá a ruské velvyslanectví v Oslu varování norské tajné služby označilo za vaření z vody.
„Úroveň rizika se změnila,“ řekl šéf norské tajné služby Nils Andreas Stensönes. „Věříme, že sabotáže jsou nyní pravděpodobnější. Vidíme, že sabotážní činy, které se nyní dějí v Evropě, ukazují na to, že (Rusové) se v tomto posunuli,“ uvedl o větší připravenosti Ruska takové akce provádět.
V ruské Belgorodské oblasti vykolejil nákladní vlak, uvedla místní železniční společnost. Úřady nehodu vyšetřují jako teroristický útok, informoval dnes ruský server Meduza. Provoz na trati byl přerušen a od dnešního rána na místě pracují opraváři.
Incident se stal v úterý večer na trati mezi vesnicí Volokonovka na jihovýchodě a městem Novyj Oskol na severovýchodě oblasti, poblíž kterého vykolejila lokomotiva spolu s jedenácti prázdnými nákladními vagony. Podle vyšetřovací komise šlo o útok, který způsobil značné škody, píše agentura AFP.
Gubernátor Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov na platformě Telegram uvedl, že se incident stal v důsledku „zásahu nepovolaných osob do provozu železniční dopravy“. Nikdo ale podle něj nebyl zraněn.
Podle telegramové mediální platformy NOELREPORTS, která se specializuje na sledování válečných konfliktů, přišlo dnes ruské letectvo o letoun Su-30SM, který měl být součástí úderu na ukrajinskou Oděsu. „V noci na dnešek zřejmě zmizel z radaru,“ napsala.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
