Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Při ruském ostřelování města Kosťantynivka v ukrajinské Doněcké oblasti dnes zemřeli tři lidé a dalších pět utrpělo zranění. Uvedla to ukrajinská prokuratura.
„Dělostřelecký útok ruské armády nejprve zabil na dvoře domu dva sousedy ve věku 73 a 81 let, následná salva z raketometu pak usmrtila 45letou ženu a dalších pět civilistů zranila. Poškozeno bylo více než 20 domů,“ uvedl úřad generální prokuratury na Telegramu.
„Zranění byly převezeny do zdravotnického zařízení s lebečně-mozkovými zraněními, střepinami, tržnými ranami a zlomeninou. V současné době jim je poskytována neodkladná lékařská péče. Poškozeno bylo více než 20 soukromých a více-bytových obytných budov, komerčních zařízení, elektrické vedení a vozidla,“ dodala.
Ministři zahraničí USA a Británie při společné návštěvě Kyjeva potvrdili závazek podporovat Ukrajinu. Británie poskytne dalších 600 milionů liber. „Vláda Spojeného království také poskytne stovky dalších raket protivzdušné obrany, desítky tisíc dalších dělostřeleckých nábojů a více obrněných vozidel, které budou na Ukrajinu dodány do konce roku,“ napsal deník The Guardian.
Ruské velvyslanectví v Norsku zcela odmítlo vyjádření šéfa tamní tajné služby Stensönese, že se v zemi zvyšuje riziko ruských sabotáží. Prohlásilo, že takováto obvinění Západ využívá jen k tomu, aby ospravedlnil zvolenou cestu ke konfrontaci s Moskvou.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
