Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Trosky sebevražedného ruského bezpilotního letounu, který byl sestřelen v noci na dnešek, byly ráno nalezeny před budovou ukrajinského parlamentu. Kvůli hrozbě dronových útoků byl 7. září mezi 3:00 a 3:20 v Kyjevě aktivní letecký poplach a protivzdušná obrana.
Ruské útoky na Ukrajině za posledních 24 hodin zabily nejméně čtyři lidi a 97 jich zranily, včetně dětí, informovaly regionální úřady 7. září. Ukrajinská protivzdušná obrana v noci sestřelila 58 z 67 bezpilotních letounů typu Šáhid, které mířily z Ruska na ukrajinské území, uvedlo letectvo.
Rusko zaútočilo na Kyjev pomocí bezpilotních letounů v časných ranních hodinách, přičemž trosky dopadly do blízkosti několika obytných budov a pravděpodobně i mateřské školy, informovala kyjevská městská vojenská správa. Několik budov bylo poškozeno padajícími troskami i v jiných místech Kyjevské oblasti. Nebyly hlášeny žádné oběti na životech.
Ruská Voroněžská oblast hlásí požáry po útoku ukrajinských dronů, informuje Kyiv Independent.
⚡️Fire, explosions in Russia's Voronezh Oblast after drone attack.
— The Kyiv Independent (@KyivIndependent) September 7, 2024
A falling drone caused a fire and explosions at an unnamed facility in the region's Ostrogozhsky district, Governor Aleksandr Gusev said. Local residents are being temporarily evacuated.https://t.co/cJ7ANMQp2S
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
