Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Žádný objekt polský vzdušný prostor při masivním ruském útoku na Ukrajinu z 26. srpna pravděpodobně nenarušil. Dnes o tom informovalo operační velitelství polské armády, podle které vojáci v regionu u hranic s Ukrajinou žádný takový předmět nenašli.
„V této chvíli informujeme, že s velmi vysokou pravděpodobností 26. srpna polský vzdušný prostor nebyl narušen,“ řekl dnes šéf operačního velitelství polských ozbrojených sil Maciej Klisz. Minulé pondělí, kdy velká část Ukrajiny čelila rozsáhlému ruskému raketovému a dronovému útoku, přitom informoval, že neznámý vzdušný objekt zaznamenaly nejméně tři radiolokační stanice. Podle tehdejšího sdělení hranici přeletěl na úrovni ukrajinského města Červonohrad.
Nový šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha slíbil změnit politiku vůči občanům své země žijícím v cizině. Velké vítězství podle jeho slov vyžaduje jak zbraně dalekého dosahu, tak i prozíravou zahraniční politiku, napsala agentura Unian. Sybiha před hlasováním poslanců o jeho jmenování ministrem uvedl, že v cizině žije více než 7,5 milionu Ukrajinců.
„Maximálně zjednodušíme a zajistíme dostupnost konzulárních služeb. Vznikl již systém 'elektronický konzul'. Budeme zvětšovat a rozšiřovat síť konzulárních zařízení a zvyšovat kvalitu poskytovaných služeb,“ zdůraznil.
Ukrajinský parlament schválil nové ministry zemědělství, strategického průmyslu, kultury, sportu, životního prostředí a pro záležitosti veteránů.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
