Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Podle informací Reuters chce Německo Ukrajině zaplatit šest nových protivzdušných systémů Iris-T SLM, dalších šest koupí pro svou armádu.
Ruský vzdušný útok na ukrajinské město Poltava dnes podle předběžných zpráv zabil 41 lidí a více než 180 dalších zranil, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dvojice balistických střel podle něj zasáhla vzdělávací instituci a nemocnici.
K trestu 15 let vězení za vlastizradu odsoudil soud v Moskvě ruského fyzika Alexandra Šipljuka. Bývalý ředitel ústavu teoretické a aplikované mechaniky v Novosibirsku je dalším z řady těch, kteří se podíleli na vývoji hypersonických střel a proti kterým zakročily ruské úřady.
Sedmapadesátiletý Šipljuk byl zadržen v srpnu 2022. Dva z jeho kolegů, Anatolije Maslova a Valerije Zveginceva, zadržela tajná služba FSB rovněž pro podezření z vlastizrady. V květnu soud Maslovovi vyměřil trest 14 let vězení.
„Moskevský městský soud uznal Šipljuka vinným podle článku 275 ruského trestního zákoníku (vlastizrada) a odsoudil ho k 15 letům vězení,“ citovala agentura TASS z rozsudku. Trest si odpyká v trestanecké kolonii s přísným režimem. Verdikt není pravomocný.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
