Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes přiletěl na dvoudenní návštěvu Mongolska, oznámily tiskové agentury. Putinovo letadlo přistálo v Ulánbátaru asi hodinu před místní půlnocí a jednání s místními představiteli a podpis dokumentů je naplánován na úterý, napsala agentura TASS. Mongolsko leží na trase plánovaného nového plynovodu spojujícího Rusko s Čínou, poznamenala agentura Reuters.
V předvečer první cesty do některé ze zemí, které podepsaly římský statut Mezinárodního trestního soudu (ICC), Kreml uvedl, že se neobává, že by Putinovi hrozilo v Mongolsku zatčení. ICC přitom na ruského prezidenta vydal loni zatykač kvůli zavlékání ukrajinských dětí do Ruska. „K obavám není žádný důvod. S našimi mongolskými přáteli vedeme znamenitý dialog. (...) Všechny aspekty návštěvy byly samozřejmě pečlivě připraveny,“ řekl bez podrobností Putinův mluvčí Dmitrij Peskov.
Ruský plynárenský gigant Gazprom dodával v srpnu do Evropy o dvě procenta méně plynu než v červenci. Meziročně průměrné denní dodávky klesly o 2,3 procenta, vypočetla agentura Reuters.
Agentura se při výpočtu opírala o údaje o množství plynu z evropské plynárenské přepravní skupiny Entsog a o denní zprávy Gazpromu o tranzitu plynu přes Ukrajinu. Ty ukázaly, že průměrný denní vývoz plynovody se minulý měsíc snížil na 89,6 milionu metrů krychlových z 91,5 milionu metrů krychlových v červenci letošního roku a z 91,7 milionu metrů krychlových v srpnu 2023.
Osmasedmdesátiletá žena přišla o život při ruském ostřelování Kupjanska na východě Ukrajiny, oznámil dnes šéf charkovské oblastní správy Oleh Syněhubov. Při ostřelování samotného Charkova utrpělo zranění 13 lidí, uvedl starosta druhého největšího ukrajinského města Ihor Terechov.
Ve válečných podmínkách nelze informace bezprostředně nezávisle ověřit. Moskva opakuje, že ruská vojska neútočí na civilisty a civilní objekty, jakkoli fakta hovoří o opaku; OSN prověřila a potvrdila, že ve válce rozpoutané na rozkaz ruského prezidenta Vladimira Putina v únoru 2022 přišly o život tisíce civilistů.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
