Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Slovensko koupí šest izraelských systémů protivzdušné obrany za více než půl miliardy eur (12,5 miliardy korun). Podpis mezivládní dohody s izraelskou stranou se očekává do konce října. Informovala o tom agentura TASR s odvoláním na příslušný dokument, který dnes schválila vláda premiéra Roberta Fica.
Za předchozí vlády darovalo Slovensko svůj stárnoucí systém protivzdušné obrany S-300 Ukrajině, což současná vláda kritizuje.
Vlašimskému výrobci munice Sellier & Bellot loni vzrostly tržby z prodeje výrobků a služeb na 6,7 miliardy korun z předloňských 6,1 miliardy. Čistý zisk stoupl na 1,2 miliardy Kč, předloni přesáhl miliardu. Společnost se 1630 zaměstnanci, která je od května součástí skupiny Colt CZ Group, počítá s dalším růstem, řekl dnes novinářům generální ředitel Sellier & Bellot Radek Musil.
Připomněl, že firma v minulých 20 letech vyráběla na plnou strojní kapacitu. Loni v lednu otevřela novou halu, kterou zaplňuje výrobní technologií. „Z roku 2022 na rok 2023 byl náš nárůst v munici zhruba o 500 milionů korun. Vzhledem k tomu, že si veškeré stroje vyrábíme sami, veškerou technologii - což je naše výhoda a umožňuje nám to mimo jiné vstup na Ukrajinu - tak se chystáme dál pokračovat v růstu,“ dodal Musil.
Zástupci českých a ukrajinských zbrojovek podepsali minulý měsíc po jednání vlád smlouvy o přesunu výroby na Ukrajinu, jde o malorážkovou munici Sellier & Bellot nebo pušky Bren 2 České zbrojovky, která je také součástí Colt CZ.
Kreml dnes kritizoval slova ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského o plánu na ukončení války. O tom ukrajinská hlava státu hovořila v úterý na tiskové konferenci s tím, že ho chce v září předložit americkému prezidentovi Joeu Bidenovi a jeho dvěma potenciálním nástupcům ve Spojených státech. Moskva ale podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova hodlá pokračovat v bojích, napsala agentura TASS.
„Hlavním cílem tohoto plánu je donutit Rusko, aby válku ukončilo,“ řekl Zelenskyj v úterý k plánu, který má zahrnovat i zmínky o útocích na energetiku a ukrajinském vpádu do západoruské Kurské oblasti. Bližší detaily nepředstavil. Podle Peskova se jedná o „plán na vítězství nad Ruskou federací“.
„Není to poprvé, co jsme od představitelů kyjevského režimu slyšeli podobná prohlášení. (...) Budeme v naší speciální vojenské operaci pokračovat a dosáhneme všech našich cílů,“ uvedl mluvčí s odkazem na termín, který Moskva oficiálně používá pro svou invazi a válku na Ukrajině. Peskov dnes rovněž uvedl, že Moskva sice podporuje potřebu mírového urovnání konfliktu, jak o něm hovoří například Indie, v současnosti ale neexistuje žádný základ pro mírová jednání.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
