Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
„Rusko očekává od Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) jasnější a objektivnější hodnocení situace v Kurské jaderné elektrárně.“ Uvedlo to dnes podle agentury TASS ruské ministerstvo zahraničí. Zařízení v úterý navštívil šéf MAAE Rafael Grossi, aby vyhodnotil rizika související s vpádem ukrajinských jednotek do západoruské Kurské oblasti.
„Moskva chce, aby se MAAE vyjadřovala jasněji k otázkám jaderné bezpečnosti,“ uvedla mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová. Popřela ale, že by od agentury očekávala proruskou linii. „Chceme objektivnější a jasnější vyjádření postoje... Nikoliv ve prospěch naší země, ale ve prospěch faktů,“ dodala mluvčí, podle které je cílem takového požadavku zabránit jaderné katastrofě, „ke které nás všechny žene kyjevský režim“.
Kyjev uvádí, že cílem operace v Kurské oblasti je odvést ruské vojáky z napjatých míst ukrajinské fronty a ochránit civilisty a civilní objekty v ukrajinských pohraničních oblastech. K obviněním Moskvy ohledně jaderného zařízení, od kterého jsou ukrajinští vojáci vzdálení několik desítek kilometrů, se Ukrajina nevyjadřuje.
Ukrajinská 28. mechanizovaná brigáda na sociálních sítích zveřejnila video z dříve oznámeného sestřelu ruského proudového letounu Su-25. K sestřelu mělo dojít poblíž Kramatorska v Doněcké oblasti.
Podle ukrajinského generálního štábu včera proběhlo 184 střetů. Nejnapjatější situace stále panuje v Pokrovském sektoru. Nepřítel je aktivní také u Kupjansku a Toretsku. „Podle aktualizovaných informací ruský agresor včera podnikl čtyři útoky 12 raketami a 86 náletů na pozice ukrajinských jednotek a lokalit, přičemž vysadil 110 bezpilotních letounů,“ uvedl štáb.
V Bělorusku nebyly zjištěny žádné známky formování ruských útočných skupin směřujících k překročení hranic na západní Ukrajinu. „Na hranicích s Černihivskou a Sumskou oblastí nepřítel udržuje vojenskou přítomnost, provádí minometné a dělostřelecké ostřelování osad z území Ruské federace,“ uvádí se v denní zprávě.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
