Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Moskva přesunula na kurský směr, proti vpádu Ukrajinců, asi 30 000 svých vojáků z jiných sektorů a „tento počet se stále zvyšuje“. Zároveň Rusko nasadilo své nejbojeschopnější jednotky v sektoru Pokrovsk, uvedl vrchní velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj. „Nepřítel se snaží stáhnout jednotky z jiných směrů, a naopak zvyšuje své úsilí v sektorech Pokrovska,“ dodal Syrskyj podle listu Kyiv Independent.
Ukrajina nezaznamenala žádné známky pohybu běloruských vojsk a techniky v blízkosti svých hranic, ale uvědomuje si přetrvávající hrozbu, uvedl mluvčí ukrajinské pohraniční stráže Andrij Demčenko. „Neevidujeme pohyb vybavení nebo personálu v těsné blízkosti hranic, ale v tomto směru nadále obecně vnímáme hrozbu,“ řekl Demčenko ve státní televizi.
Demčenko učinil prohlášení dva dny poté, co ukrajinské ministerstvo zahraničí vyzvalo Minsk, aby stáhl značné množství běloruských vojenských sil a techniky, které byly podle Ukrajiny rozmístěné na společných hranicích. Kyjev uvedl, že Bělorusko svá vojska rozmístilo na hranicích s Ukrajinou pod záminkou vojenského cvičení. Podle ní se v tomto prostoru nacházely i běloruské síly pro speciální operace.
Slovenské úřady zrušily dočasnou ochranu proruskému ukrajinskému politikovi a podnikateli Arťomu Marčevskému. Českému serveru Deník N to potvrdilo slovenské ministerstvo vnitra. Marčevskij dříve žil v České republice, v březnu ho česká vláda přidala na národní sankční seznam.
Slovenské úřady přidělily Marčevskému ochranný status letos v dubnu. O zrušení takzvaného dočasného útočiště rozhodly 3. července, přičemž rozhodnutí se stalo vykonatelným 25. července. Marčevskij by se proto už neměl nacházet na Slovensku, píší slovenská média.
Marčevského v květnu na svůj sankční seznam umístila i Evropská unie spolu s prorusky orientovaným ukrajinským politikem Viktorem Medvedčukem a mediální platformou Voice of Europe.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
