Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Rusko a Ukrajina si vyměnily po 115 válečných zajatcích, informovala dnes agentura RIA Novosti s odvoláním na ruské ministerstvo obrany. Ruští vojáci, kteří byli součástí výměny, byli zajati ukrajinskou armádou v ruské Kurské oblasti. Jde o první takovou výměnu od 6. srpna, kdy ukrajinské jednotky do Kurské oblasti pronikly. Návrat ukrajinských zajatců potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Výměnu pomohly zprostředkovat Spojené arabské emiráty. Ukrajina, která už třetím rokem čelí ruské vojenské agresi, si s Moskvou vyměnila válečné zajatce více než padesátkrát.
⚡️Another 115 Ukrainian defenders returned home from Russian captivity
— NEXTA (@nexta_tv) August 24, 2024
They are soldiers of the National Guard, the Armed Forces, the Navy and the State Border Guard Service. pic.twitter.com/1UpkABLJyg
Pět civilistů dnes zahynulo a pět utrpělo zranění při ruském útoku na město Kosťantynivka v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny. Podle agentury Reuters o tom informoval šéf oblastní správy Vadym Filaškin. Další dva mrtvé a čtyři zraněné, včetně batolete, v důsledku ruského ostřelování hlásí jihoukrajinské město Cherson, píše agentura AP.
Na místo útoku v Kosťantynivce přijeli záchranáři a policie. „Znovu vás vyzývám, postarejte se o sebe a evakuujte se,“ napsal gubernátor Filaškin na síti Telegram, aniž poskytl o útoku další podrobnosti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes podepsal zákon, který zakazuje na Ukrajině činnost náboženských organizací spojených s Ruskem. Informovala o tom ukrajinská agentura Unian. Ukrajina, která se již dva a půl roku brání ruské agresi, si dnes připomíná Den nezávislosti. Zelenskyj ve svém projevu uvedl, že nový zákon posílí nezávislost země. S poukazem na nedávný vpád ukrajinských vojáků do ruské Kurské oblasti také podotkl, že válka se vrací na ruské území.
"Ukrajinští pravoslavní dnes podnikají krok, aby se osvobodili od démonů Moskvy," řekl ukrajinský prezident.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
