Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Dokument, kterým Ukrajina dnes přistoupila k Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC), podle agentur Ukrinform a Unian stanoví, že země po dobu sedmi let po ratifikaci nebude uznávat jurisdikci ICC, pokud se bude záležitost týkat ukrajinských občanů. Není jasné, jak přesně bude toto pravidlo fungovat, neboť Ukrajina už ICC udělila právo vyšetřovat zločiny spáchané na ukrajinském území, podotkla Jevropejska pravda.
Poslankyně Jevhenija Kravčuková na facebooku upozornila, že Ukrajina využila v tomto ohledu možnosti odvolat se na článek 124 Římského statutu, jenž tento krok umožňuje. Zmíněný článek praví, že přistupující stát může prohlásit, že po dobu sedmi let od vstupu statutu v platnost nepřijímá jurisdikci ICC, pokud je údajný trestný čin spáchán jeho státními příslušníky nebo na jeho území. Tato klauzule se týká válečných zločinů. ICC má mandát stíhat jednotlivce za válečné zločiny, zločiny proti lidskosti, genocidu a zločin agrese.
Přistoupení Ukrajiny k Mezinárodnímu trestnímu soudu je jednou z podmínek pro vstup Ukrajiny do Evropské unie, podotkla stanice BBC na svém ruskojazyčném webu.
Podle zpravodajů serveru Suspilne jsou v Ivano-Frankivsku slyšet zvuky výbuchů. Na západě Ukrajiny se již dopoledne pohyboval jeden z dronů, které nad území sousední země v noci vyslal ruský agresor.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
