Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Země Evropské unie téměř naplnily své zásobníky plynu v rámci příprav na zimu a na případné zastavení dodávek ruského plynu přes Ukrajinu. Zásobníky jsou nyní naplněny z 90 procent. Druhým rokem za sebou se tak podařilo dosáhnout cílového limitu 90 procent již v srpnu, tedy s dostatečným předstihem před listopadovým termínem. Uvedla to dnes Evropská komise.
Německo, které má největší zásobníky v EU, je naplnilo na 93 procent kapacity. Většina členů EU, kteří mají zásobníky, je naplnila z více než 90 procent. Je mezi nimi i Česká republika, kde naplněnost zásobníků činí 90,43 procenta, ukázaly údaje společnosti Gas Infrastructure Europe (GIE).
Před válkou na Ukrajině, která začala v roce 2022, mělo Rusko podíl na dodávkách plynu do Evropy 40 procent.
Dodávky zemního plynu do Maďarska teď ohroženy nejsou, přestože trvají boje v blízkosti ruského města Sudža, kde je i jediná měřicí stanice, přes kterou nyní proudí do Evropské unie ruský plyn. Maďarsko pracuje také na zajištění alternativních dodávek ropy, i když necítí dostatečnou podporu Evropské komise (EK). Řekl to dnes maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó.
"Dodávky energií do Maďarska jsou zajištěny," napsal na facebooku Szijjártó. Dodávky přes jiné plynovody jsou podle ministra v současné době dostatečné. Ruská plynárenská společnost Gazprom dodává plyn do Maďarska potrubím Turkstream přes Turecko a Srbsko, uvedla agentura Reuters.
Ukrajinské ozbrojené síly na začátku srpna překročily hranici a dobyly několik ruských měst, včetně Sudže, přes kterou Rusko dodává plyn ze západní Sibiře přes Ukrajinu dál do Evropské unie.
V Maďarsku vstoupilo v platnost rozhodnutí vlády, podle kterého mají nárok na státní pomoc pouze běženci z oblastí Ukrajiny přímo dotčených válkou. V důsledku tak mohou tisíce ukrajinských uprchlíků v Maďarsku zůstat bez střechy nad hlavou, anebo budou nuceni se vrátit do vlasti, upozornil dnes server BBC News na svém ruskojazyčném webu.
Maďarské úřady se řídí seznamem, na kterém je momentálně 13 z 24 ukrajinských oblastí vedeno jako regiony postižené válkou. Je na něm také Krym, který Rusko v rozporu s mezinárodním právem anektovalo v roce 2014. Seznam má být upravován každý měsíc. V Maďarsku podle BBC získalo azyl 31 000 ukrajinských občanů, ale není jasné, kolik z nich může o pomoc přijít.
Nová pravidla nahrazují systém, který fungoval od roku 2022, tedy od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Maďarsko tehdy přijalo statisíce lidí utíkajících před válkou. Budapešť poskytla Ukrajincům právo na dotované bydlení a sociální dávky.
Nyní se tato privilegia mají omezit na uprchlíky z oblastí, ve kterých se bojuje či bojovalo.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
