Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Podle odhadů ukrajinského ministerstva obrany přišla ruská armáda od začátku invaze již o více než 600 000 vojáků.
Mezinárodní organizace zabývající se problematikou migrace nyní řeší mimo jiné dlouhodobé hledisko pomoci ukrajinským uprchlíkům a Ruskem napadené zemi jako takové. Až konflikt skončí, bude potřeba do obnovy země zapojit co největší množství lidí. Je tedy potřeba u nich udržovat vazbu na Ukrajinu nebo například na jazyk. V rozhovoru při příležitosti Světového humanitárního dne, který připadá na dnešek, to ČTK řekl Václav Bálek, vedoucí Stálé mise ČR při Úřadovně OSN v Ženevě.
Válka na Ukrajině je absolutní prioritou z pohledu humanitárních zásahů. Pomoc ale nemůže být na úkor ostatních krizových oblastí, jako je Sýrie, Jemen či Afrika. V rozhovoru při příležitosti Světového humanitárního dne, který připadá na dnešek, to ČTK řekl Petr Gandalovič, ředitel odboru rozvojové spolupráce a humanitární pomoci na ministerstvu zahraničí.
Po ruské invazi v únoru 2022 začalo Česko prakticky ihned posílat humanitární pomoc. „Rok 2022 byl trošku ad hoc, kdy jsme i od vlády museli žádat peníze navíc v našem rozpočtu,“ řekl Gandalovič. Od roku 2023 už Česko poskytuje pomoc v rámci tříletého programu, který má humanitární, stabilizační, rozvojovou i ekonomickou část. Ročně je na něj vyčleněno 500 milionů korun.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
