Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Ukrajinští výsadkáři ukázali video z útoku ze zálohy na nepřítele v Kurské oblasti. Podrobnosti ve videu z pohledu první osoby výsadkáře 82. výsadkové AFU brigády.
Ukrajina rozmístila na své straně hranice s Běloruskem více než 120.000 vojáků a Bělorusko v reakci na to vyslalo k celé své hranici s Ukrajinou vojenské formace. Oznámil to dnes běloruský vůdce Alexandr Lukašenko, informuje ruská tisková agentura RIA Novosti.
Lukašenko je spojencem ruského prezidenta Vladimira Putina a mimo jiné Rusku poskytl běloruské území pro invazi na Ukrajinu. Lukašenko dnes uvedl, že bělorusko-ukrajinská hranice je zaminovaná „jako nikdy předtím“ a že ukrajinské jednotky utrpí obrovské ztráty, pokud se ji pokusí překročit.
„O jeden most méně,“ napsal velitel ukrajinského letectva Mykola Oleščuk ve svém příspěvku, v němž most přesně nelokalizoval. Ruský telegramový kanál Mash, který má kontakty na ruské bezpečnostní složky, ale uvedl, že jde o most přes řeku Sejm poblíž vesnice Zvannoje. Při útoku byly podle tohoto zdroje použity americké salvové raketomety HIMARS.
„Letectvo nadále připravuje nepřítele o logistické schopnosti přesnými vzdušnými údery, což výrazně ovlivňuje průběh nepřátelských akcí,“ napsal Oleščuk. Zároveň poděkoval ukrajinským pilotům za jejich profesionalitu a dosažené výsledky.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
