Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Ukrajinské ozbrojené síly zveřejnily v neděli snímek, na kterém je vidět zničení klíčového mostu v ruské Kurské oblasti. Jedná o druhý zásah do infrastruktury necelé dva týdny po ohromující přeshraniční invazi, která narušila ruské zásobovací trasy.
„Znovu vidíme eskalaci jaderné bezpečnosti, kterému čelí jaderná elektrárna v Záporoží,“ uvádí v novém prohlášení, které sdílí britský deník The Guardian šéf MAAE Rafael Grossi. Vyjádřil také „extrémní znepokojení“ a opakuje svou výzvu oběma stranám válečného konfliktu, aby dbaly na bezpečnost v okolí elektrárny.
V posledních týdnech dochází okolo elektrárny ke střelbě, a to i z kulometů, upozorňuje dále znepokojený tým. Obě strany konfliktu si navíc předhazují vinu za požár, který vypukl v chladicí věži. Tým zde odhalil značné školy, ale naštěstí „nedošlo k bezprostřednímu ohrožení jaderné bezpečnosti“.
Ruské síly převzaly kontrolu nad vesnicí Svyrydonivka v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny. Podle agentury TASS to dnes uvedlo ruské ministerstvo obrany. Tvrzení zatím nebylo možné nezávisle ověřit, upozorňuje agentura Reuters. Svyrydonivka je vzdálená zhruba 15 kilometrů od města Pokrovsk, které je považováno za důležitý logistický uzel a ke kterému už několik měsíců postupují ruské síly.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
