Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Kanadské ministerstvo obrany ve čtvrtek uvedlo, že Ukrajina může používat tanky a obrněná vozidla darovaná Kanadou i na území Ruska.
„Toto prohlášení přichází v době, kdy mezi vojenskými experty sílí spekulace o tom, jak dlouho může Ukrajina zůstat v ofenzivě v ruské Kurské oblasti - a jaký dlouhodobý dopad bude mít překvapivý přeshraniční vpád na dlouhotrvající válku,“ píše kanadský web CBC.
Kanada darovala osm tanků Leopard 2A4, několik desítek obrněných vozidel bojové podpory a stovky obrněných hlídkových vozidel, jakož i několik houfnic M-777.
Ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek zničila pět bezpilotních letounů nad Černým mořem, uvedlo ministerstvo obrany v Moskvě. Ruská armáda podle něho zneškodnila také dva bezposádkové čluny směřující k Ruskem okupovanému Krymu. Ukrajinská armáda uvedla, že Rusko v noci na Ukrajinu zaútočilo pěti drony a dvěma raketami.
Ruskojazyčný servis BBC píše, že v noci různé telegramové kanály informovaly o raketovém útoku v oblasti Krymského mostu, který spojuje okupovaný ukrajinský poloostrov Krym s ruskou pevninou. Například podle kanálu Prigraničje nad ním bylo sestřeleno osm raket a kanál Astra uvedl, že na mostě byl na určitou dobu přerušen provoz. Astra také píše, že z Kerče, města na východě Krymu, přicházely zprávy o explozích a požáru v okolí hory Mitridat v jižní části města.
Podle Ruskem dosazeného gubernátora Sevastopolu Michaila Razvožajeva protiletecká obrana a síly černomořské flotily nad mořem zneškodnily tři bezpilotní letouny. Žádné škody z tohoto města hlášeny nejsou.
Do plánování ukrajinského útoku na ruskou Kurskou oblast byl přímo zapojen Západ a Severoatlantická aliance. Dnes to v rozhovoru s listem Izvestija řekl poradce ruského prezidenta Vladimira Putina Nikolaj Patrušev.
Prohlášení Spojených států o tom, že se na ukrajinském vpádu na ruské území nijak nepodílely, nejsou podle Patruševa pravdivá. „Operace v Kurské oblasti byla plánovaná také za účasti NATO a západních tajných služeb,“ řekl někdejší tajemník ruské bezpečnostní rady. „Bez jejich podílu a přímé podpory by se Kyjev neodvážil (vpadnout) na ruské území,“ prohlásil Patrušev.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
