Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Mladí Chorvaté půjdou na dva měsíce na vojnu od Nového roku, uvedla to dnes agentura AP. Tento krok Záhřebu agentura spojila s rostoucím napětím v Evropě po ruském útoku na Ukrajinu.
I jiné země v Evropě v reakci na rostoucí napětí zvažují obnovení povinné služby v ozbrojených silách. Lotyšsko loni obnovilo povinnou službu v armádě. Podle Rigy se tak stalo proto, aby odstrašilo Rusko od invaze do Evropy. V malé pobaltské zemi, která je členem aliance, se vyžaduje, aby všichni muži s lotyšským občanstvím ve věku od 18 do 27 let absolvovali roční službu ve vojsku.
„Ukrajinská armáda převzala kontrolu nad obcí Borki v Kurské oblasti,“ hlásí kanál Nechta (Nexta) s odvoláním na kyjevská média. „Ozbrojenci zveřejnili fotografii. Čekáme na potvrzení této informace.“
Do ukrajinského Dnipra dnes z Brna vyjede kamion s humanitární pomocí. Spolek Brno pro Ukrajinu v něm posílá 37 elektrických polohovacích postelí, 16 vozíků a desítky berlí či ortéz. Poslouží raněným vojákům i civilistům, uvedl v tiskové zprávě člen výboru David Konečný. Spolek také na jaře organizoval prostřednictvím serveru Donio sbírku na specializovaný materiál pro zdravotníky působící v nemocnicích i na frontě ve východních oblastech Ukrajiny. Lidé do ní za tři měsíce darovali 250.000 korun.
Nyní spolek, jenž se dlouhodobě věnuje pletení maskovacích sítí a zásobování zdravotnických jednotek, zorganizoval zásilku v hodnotě přes 30.000 eur (v přepočtu asi 758.000 Kč). „Začali jsme inventářem nabídnutým Diecézní charitou Brno, který pochází z Domova sv. Ludmily připravovaného na rekonstrukci. A díky několika dalším dárcům se pak množství materiálu výrazně zvětšilo až na jeden plný kamion,“ uvedl Konečný. Podle spolku jde o jednu z největších zásilek humanitárního materiálu z dobrovolnického sektoru, která letos z Brna na Ukrajinu míří.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
