Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
ISW s odvoláním na zdroje z obou bojujících stran píše, že postup ukrajinských sil v Kurské oblasti se výrazně zpomalil. Geolokované záběry podle analytiků potvrzují, že ukrajinské síly se nacházejí ve východní části vsi Žuravli deset kilometrů východně od Koreněva.
O den dříve ruské ministerstvo obrany informovalo o odražení ukrajinského útoku u vsi Levšinka, která je o 17 kilometrů dále na sever a deset kilometrů jižně od sídla dalšího okresu, Lgova. Ukrajinci také mírně postoupili ve vsi Kamyšnoje asi 20 kilometrů jihovýchodně od města Sudža. Hned vedle se nachází obec Giri, od které byly podle ruských blogerů ukrajinské síly při svém výpadu odraženy.
Rusové podle družicových snímků budují zákopy a obrannou linii u Lgova, podél silnice, která vede z Rylska přes Lgov a Kurčatov do Kurska. Je to přibližně 17 kilometrů severně od míst, kde očití svědci potvrdili ukrajinskou přítomnost, a svědčí to o tom, že Rusové očekávají další ukrajinský postup, upozornil ISW.
Ruské úřady v noci na dnešek ohlásily evakuaci dalšího pohraničního okresu v Kurské oblasti, kde druhým týdnem útočí ukrajinské jednotky. V Gluškovském okrese, sousedícím s Ukrajinou, žilo před válkou podle médií necelých 20.000 lidí. „Regionální krizový štáb přijal rozhodnutí o povinné evakuaci celého Gluškovského okresu,“ napsal na sociální síti úřadující gubernátor Alexej Smirnov a požádal krajany, aby k situaci přistupovali s pochopením a řídili se pokyny bezpečnostních složek a místních úřadů.
Rozhodnutí o evakuaci celého okresu následovalo poté, co se dvě hodiny předtím úřady rozhodly evakuovat pouze pohraniční obec Gluškovo, napsal list Kommersant na svém webu. Gluškovský okres se během ukrajinské operace v Kurské oblasti ocitl v sevření ze tří stran: na západě a jihu je ukrajinská hranice a z východu se blíží ukrajinské jednotky, postupující ze Sudžského okresu přes Koreněvský okres, poznamenal server BBC News.
Italský soud ve středu zablokoval cestu na Ukrajinu zhruba 60 sirotků, jejichž okamžitý návrat požadovaly ukrajinské úřady. Podle soudu řada dětí dala najevo, že se do vlasti postižené válkou vrátit nechtějí a že požádají italské úřady o mezinárodní ochranu, píše italská tisková agentura ANSA. Soudní rozhodnutí umožňuje nezletilým Ukrajincům zůstat v Itálii na dobu neurčitou.
Sirotci byli evakuování do Itálie z města Berďansk krátce po ruském vpádu na Ukrajinu v roce 2022. Podle původních plánů měly děti odcestovat zpět tento týden. Proti požadavku ukrajinských úřadů se ale postavily rodiny, které se staraly o sirotky, i italské kanceláře Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) a Dětského fondu OSN (Unicef).
Návrat zablokoval soud pro nezletilé v severoitalské Brescii. Italské úřady také poukazovaly na skutečnost, že část dětí, jež jsou ve věku od šesti do 16 let, se v Itálii léčí i se závažnými nemocemi. Nad ukrajinskou žádostí o okamžitý návrat sirotků vyjádřila italská strana údiv, neboť Kyjev podle ní nevysvětlil, proč děti musí naléhavě zpět do vlasti, napsala ANSA.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
