Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
V Kurské oblasti, která čelí rozsáhlému ukrajinskému vpádu, ruské ministerstvo pro mimořádné události vyhlásilo nouzovou situaci federálního charakteru.
Do oblasti také Moskva podle agentury Reuters přesouvá další síly včetně tanků, dělostřelectva a raketometů Grad. Ukrajinští vojáci podle agentury Unian zveřejnili video, které natočili před pobočkou plynárenského koncernu Gazprom v okresním městě Sudža, kde je poslední funkční tranzitní bod pro vývoz ruského plynu do Evropy přes Ukrajinu.
Jeden z mužů odsouzený v případě vraždy ruského opozičního politika Borise Němcova podepsal smlouvu s ruskou armádou a bojuje na Ukrajině. V pátek o tom informovala agentura RIA Novosti s odvoláním na nejmenovaný zdroj.
Bývalý policista původem z Čečenska Temirlan Eskerchanov „podepsal kontrakt s ministerstvem obrany, dostal milost a nyní se účastní speciální vojenské operace,“ řekl zdroj agentury. Jako „speciální vojenská operace“ je v Rusku označována invaze na Ukrajinu.
Rusko ve třech oblastech u hranic s Ukrajinou zavedlo režim protiteroristické operace. Agentura TASS v pátek nejdříve informovala o jeho vyhlášení v Brjanské oblasti, později uvedla, že začal platit také v Kurské a Belgorodské oblasti. Rozhodl o tom šéf FSB Alexandr Bortnikov, který vede Národní protiteroristický výbor.
„Kyjevský režim podnikl bezprecedentní pokus o destabilizaci situace v řadě regionů naší země,“ uvedl Národní protiteroristický výbor.
Ukrajinská armáda tento týden pronikla na území Kurské oblasti a obsadila několik vesnic. V tomto regionu byla vyhlášena nouzová situace federálního charakteru, což znamená, že pro řešení problémů lze využít síly a prostředky z celého Ruska a že lze také uvolnit peníze z federálního rozpočtu pro platby občanům.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
