Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Ministerstvo obrany Ruské federace zveřejnilo snímky, kterak se do Kurské oblasti vydaly posily čelit ukrajinskému vpádu.
„Ozbrojené síly Ukrajiny porušily všechna pravidla chování a narušily vzdušný prostor Běloruské republiky,“ citovala běloruská státní agentura Alexandra Lukašenka. „Protivzdušná obrana zničila několik cílů nad územím Běloruska. Přes noc a dnes ráno probíhá pátrání po tom, co bylo zničeno,“ dodal.
Zbytek z asi desítky ukrajinských dronů Minsk „předal“ Rusku, jehož protivzdušná obrana je podle Lukašenka následně sestřelila u města Jaroslavl. Přelet bezpilotních prostředků přes nejvýchodnější část běloruského území označil za provokaci, která Minsk přiměla vyhlásit plnou pohotovost sil protivzdušné obrany. „Odstartovala letadla a vrtulník,“ uvedl.
Denní počty ruských pozemních útoků na Ukrajině se snížily na pozadí bojů v ruské Kurské oblasti, kde ukrajinská vojska tento týden zahájila překvapivou ofenzivu. S odvoláním na data ukrajinského generálního štábu to dnes uvedl server RBK-Ukrajina.
„Za uplynulý den bylo zaznamenáno 90 bojových střetů,“ uvedl ve své ranní svodce ukrajinský generální štáb s tím, že Rusové nejaktivněji útočili v Pokrovském sektoru v Doněcké oblasti. Den předtím zaznamenala ukrajinská armáda sto bojových střetů. Dříve hlásila i 140 střetů denně.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
