Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Pravděpodobně tři děti jsou mezi oběťmi ruského útoku na město Kosťantynivka, napsal na sociální síti šéf ukrajinské správy Doněcké oblasti Vadym Filaškin, podle kterého si ruský útok vyžádal 14 zabitých a 43 raněných. Stejné počty obětí hlásí i ukrajinská prokuratura.
Záchranná operace byla podle Filaškina na nějaký čas přerušena, a to z blíže neupřesněných bezpečnostních důvodů. Předpokládá se, že supermarket ve městě ve východoukrajinské Doněcké oblasti zasáhla ruská raketa Ch-38, napsal server RBK-Ukrajina.
Ukrajinská „invaze“ do Ruska: Vojáci 61. mechanizované brigády zapózovali u kanceláří ropného gigantu Gazprom v obsazeném městě Sudža.
Policie odložila vyšetřování dubnového hackerského útoku na zpravodajský web České noviny (ČN), na němž Česká tisková kancelář publikuje výběr ze svého zpravodajského servisu. V usnesení policie uvádí, že ve věci podezření z neoprávněného přístupu neznámého pachatele k počítačovému systému se nepodařilo zjistit skutečnosti opravňující zahájit trestní stíhání, neboť neodhalila pachatele útoku. Z usnesení nicméně vyplývá, že stopy útoku vedou do Ruska.
Neznámý pachatel v úterý 23. dubna prolomil zabezpečení publikačního systému webu České noviny, kam umístil smyšlenou zprávu o tom, že Bezpečnostní informační službě se podařilo zabránit atentátu na nového slovenského prezidenta Petera Pellegriniho rukou Ukrajince a smyšlené mimořádné prohlášení českého ministra zahraničí Jana Lipavského k témuž. ČTK tyto informace okamžitě dementovala. Generální ředitel ČTK Jaroslav Kábele zároveň ujistil, že redakční systém ČTK, jímž agentura dodává kompletní zpravodajský servis svým klientům, útokem zasažen nebyl. Útok označil za pokus poškodit dobré jméno a důvěryhodnost národní zpravodajské agentury.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
