Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Evropská unie dnes rozšířila sankční seznam o 28 lidí z Běloruska kvůli pokračujícím represím a porušování lidských práv v zemi. Na seznam přibylo několik prokurátorů, soudců nebo ředitelů věznic a detenčních zařízení.
Zmrazení majetku a zákaz cestovat na území Evropské unie nově postihne dva zástupce šéfa Hlavního odboru pro boj s organizovaným zločinem a korupcí ministerstva vnitra. EU tuto běloruskou instituci popisuje jako jeden „z hlavních orgánů odpovědných za politické pronásledování v Bělorusku, včetně svévolného a nezákonného zatýkání a špatného zacházení s aktivisty a členy občanské společnosti, včetně mučení“.
Sankcionovaní soudci mají podle EU na svědomí politicky motivované rozsudky, mimo jiné nad občany, kteří protestovali proti zmanipulovaným prezidentským volbám v roce 2020 nebo jen vyjádřili svůj nesouhlas s režimem prezidenta Alexandra Lukašenka.
Ukrajinská protivzdušná obrana v noci na dnešek zneškodnila všech 24 bezpilotních letounů, které nad její území vyslala ruská armáda. Informovalo o tom ukrajinské letectvo. Drony jeho příslušníci zneškodnili nad Kyjevskou, Vinnyckou, Kirovohradskou, Charkovskou, Sumskou, Poltavskou a Dněpropetrovskou oblastí.
Ukrajinská média v noci na dnešek uváděla, že v Kyjevské oblasti se ozývají výbuchy, protivzdušná obrana pracovala v okolí města Bílá Cerkev (Bila Cerkva). Výbuchy byly kolem půlnoci hlášeny také z Charkova, píše server RBK Ukrajina. Bylo to krátce poté, co armáda varovala, že nad městem jsou drony nepřítele. Informace o případných škodách nejsou k dispozici.
Dobré ráno, vážení čtenáři, pokračujeme v online zpravodajství z konfliktu na Ukrajině.
Vláda afrického státu Mali se rozhodla přerušit své diplomatické vztahy s Ukrajinou. Důvodem je údajné zapojení ukrajinských tajných služeb do útoku povstalců na severu Mali na konci července, píší dnes agentury AFP a Reuters. Při útoku zemřely podle povstalců desítky malijských vojáků i příslušníků ruské Wagnerovy skupiny.
Vojenská junta ve svém prohlášení poukázala na výrok mluvčího ukrajinské vojenské rozvědky HUR Andrije Jusova. Ten uvedl, že povstalci dostali nezbytné informace pro úspěšné provedení útoku. To malijská vláda považuje „za porušení suverenity Mali, které jde nad rámec zahraniční ingerence a představuje podporu mezinárodnímu terorismu“. Podle vládního prohlášení Mali přerušuje diplomatické vztahy s Ukrajinou „s okamžitým účinkem“.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
