Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
„Ruský vrtulník Mi-8 byl při startu sestřelen ukrajinským bezpilotním letounem,“ tweetuje ukrajinský influencer Anton Heraščenko. „‚Z-kanály‘ naznačují, že posádka nemusela přežít. Zatím žádné oficiální informace.“
Soud ve Slovinsku dnes uznal vinnou ze špionáže a falšování dokumentů dvojici agentů ruské rozvědky SVR. Nařídil také jejich vyhoštění ze země, informuje s odkazem na soud v Lublani agentura AFP.
Agenti ruské rozvědky SVR Arťom Dulcev a Anna Dulcevová žili společně se svými dětmi na severu Lublaně, vystupovali pod argentinskou identitou. Slovinská tajná služba SOVA je zadržela předloni po několika měsících sledování. Jejich děti byly svěřeny do pěstounské péče, rodiče ale mohly vídat. Soud dvojici vyměřil trest odnětí svobody na rok a půl, oznámila slovinská justice. To by více méně mělo být období, které oba agenti od zadržení strávili ve vazbě. Soud zároveň nařídil jejich vyhoštění.
Zpravodajským cílem dvojice byla podle vyšetřovatelů Agentura EU pro spolupráci energetických regulačních úřadů (ACER) se sídlem ve slovinském hlavní městě. Slovinsko rovněž využívali jako základnu pro cesty do Itálie, Chorvatska a dalších evropských zemí, kde tamním ruským agentům předávali pokyny z Moskvy.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes dekretem zdvojnásobil jednorázovou částku vyplácenou při uzavření více než ročního kontraktu s ruskou armádou. Zvýšení na 400.000 rublů (téměř 109.000 Kč) podle serveru Meduza bude platit od 1. srpna do konce roku.
Minimální měsíční plat pro vojína, který se účastní bojů na Ukrajině, je stanoven na 204.000 rublů (55.400 Kč). To je podstatně vyšší částka, než jaká je průměrná mzda v zemi. Nový dekret zvýší minimální roční plat v prvním roce služby na 3,25 milionu rublů (885.000 Kč), podotýká agentura Reuters.
Od nuceného náboru záložníků v rámci kontroverzní mobilizace na podzim roku 2022 se Rusko při náboru vojáků do války, kterou rozpoutalo na Ukrajině, spoléhá především na finanční pobídky. V mnoha regionech se vyplácejí peněžní odměny za podpis smlouvy, během služby nebo po ukončení kontraktu.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
