Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.

Dlouho očekávané stíhačky F-16 budou na Ukrajině létat během několika týdnů, ukrajinští a západní představitelé ale varují, že letouny pravděpodobně nebudou mít okamžitý dopad na situaci na bojišti. Na průlom na frontě, kde Rusko pomalu postupuje, je letadel příliš málo, a jsou tak snadnou kořistí pro ruskou protivzdušnou obranu, píše list The Washington Post (WP).

Ruské letectvo v noci na dnešek bombardovalo Kupjansk v Charkovské oblasti, uvedl Oleh Syněhubov, šéf vojenské správy tohoto regionu sousedícího s Ruskem. Poničen byl jeden dům. V neděli večer na toto město, které je často terčem ruských úderů, zaútočily bezpilotní letouny. Okolí města se dostalo pod dělostřeleckou palbu, při které byly poškozeny domy a elektrické sítě. Raketami Rusové v neděli zaútočili na Charkov, hořel blíže nespecifikovaný objekt infrastruktury.

Ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek podle ministerstva obrany v Moskvě nad různými regiony země sestřelila 39 ukrajinských dronů.
Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že 19 dronů bylo sestřeleno nad Kurskou oblastí, devět nad Belgorodskou, pět nad Brjanskou a po třech nad Voroněžskou a Leningradskou oblastí. Ruskojazyčný servis BBC podotýká, že rezort neinformoval o dronech nad Orelskou oblastí, ačkoliv její gubernátor Andrej Klyčkov v noci na svém účtu na telegramu psal, že protivzdušná obrana zničila dva bezpilotní letouny a že při tom byla poškozena elektrická stanice.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.