Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.

Z věznic v Rusku včera zmizeli čtyři političtí vězni, byli převezeni do jiných zařízení. Tolik úřady řekly jejich blízkým a právníkům, už ale tají, kam. „Během jednoho dne se zjistilo, že zmizeli Lilija Čanyševová, Oleg Orlov, Saša Skočilenková a Ksenija Fadějevová. Potřebujeme maximální publicitu!“ tweetuje Jevgenija Kara-Murzová, exilová aktivistka a manželka rovněž vězněného politika Vladimira Kara-Murzy.
Fadějevová a Čanyševová spolupracovaly s Alexejem Navalným (†47). Orlov je předsedou hnutí Memorial. Skočilenková si vysloužila trest za to, že místo cenovek v samoobsluhách lepila na zboží štítky upozorňující na ruskou agresi na Ukrajině.

Spojené státy poskytnou novou vojenskou pomoc Ukrajině celkem zhruba za 1,7 miliardy dolarů (40 miliard korun), oznámilo americké ministerstvo obrany.

Ruské ministerstvo zahraničí si předvolalo českého chargé d'affaires v Moskvě Jana Ondřejku, aby mu předalo protest kvůli tomu, co podle agentury Reuters označilo za pokus o pašování silných léčiv nebo rekreačních látek administrativně-technickým pracovníkem české ambasády. Agentura také s odkazem na ruské ministerstvo uvádí, že zaměstnanec velvyslanectví by měl být zbaven diplomatické imunity, aby mohl v Rusku čelit obvinění z trestného činu.
V opačném případě bude muset opustit území Ruska. Ondřejka velvyslanectví vede, neboť stále není obsazen post velvyslance v Ruské federaci.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.