Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Podle orientačních dat Ozbrojených sil Ukrajiny bylo k dnešnímu dni zlikvidováno ruských 363 letadel, 21 tisíc obrněných vozidel či třeba 8 300 tanků. O život mělo přijít ruských 570 tisíc vojáků.
V továrně německé zbrojovky Rheinmetall ve městě Zalaegerszeg na západě Maďarska sjelo z výrobní linky první bojové vozidlo pěchoty Lynx KF41, oznámil dnes maďarský ministr obrany Kristóf Szalay-Bobrovniczky podle agentury MTI. Maďarsko se pro lynxy rozhodlo v roce 2020.
Ministr dnes uvedl, že válka na Ukrajině ukázala, že zbrojní výroba vyžaduje dlouhodobý rozvoj a plánování. Maďarský zbrojní průmysl potřebuje přebudovat, a tak je záhodno rozvíjet „plodná partnerství“ k získání toho, co zemi dosud chybí. Za příklad takové spolupráce označil obrněná vozidla Gidrán turecké konstrukce, vyráběná rovněž v maďarské továrně Rheinmetall.
Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba jedná s čínským ministrem zahraničí Wang Yi v jihočínském městě Guangzhou. Kuleba uvedl, že hledají „společnou řeč“ o ukončení války s Ruskem. Jde o první návštěvu ukrajinského ministra zahraničí od začátku války v roce 2022.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
