Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Jedna žena byla zabita a dva starší muži utrpěli zranění při ruském bombardování města Kupjansk v Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny, uvedly dnes ukrajinské úřady. Dva muže zranily ruské drony v Nikopolu v Dněpropetrovské oblasti na jihovýchodě země. Tři raněné, včetně dvou dětí, hlásí úřady v Záporožské oblasti. Ukrajinské síly v noci sestřelily 16 ruských dronů a dvě ze tří leteckých raket, ohlásil velitel ukrajinského letectva Mykola Oleščuk.
Cesta maďarského premiéra Viktora Orbana do Moskvy, kde jednal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, nebyla mírovou misí, ale misí appeasementu, uvedla Ursula von der Leyenová v projevu před europoslanci s odkazem na politiku ústupků vůči nátlaku. Za svá slova si vysloužila dlouhý potlesk.
Jen dva dny po Orbánově návštěvě zasáhly Putinovy rakety dětskou nemocnici v Kyjevě, připomněla dosavadní šéfka Evropské komise, o jejímž dalším mandátu má dnes Evropský parlament hlasovat. „Nikdo nechce mír víc než Ukrajinci. Chtějí svobodnou a nezávislou zemi a Evropa bude při Ukrajině stát tak dlouho, jak to bude potřeba, to je náš vzkaz,“ dodala von der Leyenová.
Americký novinář Evan Gershkovich byl předveden k soudu v Jekatěrinburgu, který za zavřenými dveřmi projednává jeho obžalobu ze špionáže. Zpravodaji listu The Wall Street Journal hrozí až 20 let vězení. Obvinění odmítá, stejně jako jeho zaměstnavatel a americká vláda.
Ruská generální prokuratura obviňuje Gershkoviche, že na pokyn americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) „shromažďoval tajné informace“ o zbrojovce Uralvagonzavod, jejíž závod asi 150 kilometrů severně od Jekatěrinburgu vyrábí a opravuje tanky a další vojenskou techniku.
Jednání se mělo konat až v půli srpna, ale podle soudu bylo uspíšeno na žádost obhajoby.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
