Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Moskevský soud dnes odsoudil amerického občana obžalovaného z obchodování s drogami. Michael Travis Leake si má odpykat 13 let za mřížemi, uvedly tiskové agentury s odvoláním na sdělení soudu. O zadržení hudebníka a bývalého výsadkáře Michaela Travise Leakea, který už řadu let žije v Moskvě, informovala média a úřady loni v červnu.
„Michael Travis Leake byl uznán vinným z prodeje narkotik a odsuzuje se ke 13 letům v trestanecké kolonii s přísným režimem,“ citovala agentura AFP z verdiktu, který dala do souvislosti s nynějším napětím mezi Ruskem a Spojenými státy.
„Když nepřítel zničil v Urožajne skoro vše, obranné síly se stáhly na jiné pozice. Toto rozhodnutí bylo přijato, abychom ušetřili životy našich vojáků, kteří zde drželi obranu,“ uvedl v televizním vysílání armádní mluvčí Nazar Vološin.
Obec Urožajne ovládala Ukrajina od loňského léta, kdy ji od ruských okupačních sil osvobodila při protiofenzivě. Nyní se ale ruské armádě daří v Doněcké oblasti opět postupovat na řadě míst.
O dobytí této vsi ruskými vojáky informovalo ruské ministerstvo obrany již v neděli, podobně jako ukrajinští analytici z projektu DeepState, který je pokládaný za blízký ukrajinské armádě. Nyní tito analytici hlásí, že ruské síly rovněž dobyly obec Kalynivka na přístupech ke strategicky důležitému městu Časiv Jar a také postoupily u Karlivky a Zalizneho v Doněcké oblasti, uvedla dnes ukrajinská média.
Ukrajina zahájila s držiteli svých dluhopisů nové kolo oficiálních rozhovorů o restrukturalizaci dluhu více než 20 miliard USD (462,5 miliardy Kč), uvedla agentura Bloomberg. Kyjevu se krátí čas, ve kterém musí dojednat dohodu, jinak bude čelit hrozbě platební neschopnosti. Zemi 1. srpna vyprší zmrazení plateb, které bylo dohodnuto před dvěma lety po ruské invazi.
Ukrajinská vláda žádá investory, aby přijali větší ztráty, aby mohla financovat svoji obranu a připravit finanční zdroje na obnovu země po skončení války. První kolo jednání minulý měsíc nepřineslo dohodu, druhé kolo začalo tento týden a majitelé dluhopisů podepsali dohodu o mlčenlivosti, řekly agentuře informované zdroje, které si nepřály být jmenovány, protože jednání jsou důvěrná.
Obě strany se snaží najít kompromis v otázce odpisu dluhu a úrokových plateb. Majitelé dluhopisů požadují, aby úrokové platby po skončení moratoria nebyly jen symbolické, ale měly pro ně skutečnou hodnotu, dodal jeden ze zdrojů.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
