Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Nejméně pět mrtvých a 17 zraněných si vyžádalo ruské ostřelování a bombardování Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, oznámil dnes šéf oblastní správy Vadym Filaškin. Ukrajinské úřady v Chersonské oblasti na jihovýchodě země hlásí, že při náletu ruského dronu utrpěli zranění dva lidé, muž a žena ve věku 47 a 73 let.
Dva lidé přišli o život a dalších šest utrpělo zranění v Myrnohradu, kde ruská palba zasáhla kancelářskou budovu a zastávku hromadné dopravy. V Kosťantynivce ruské síly při ostřelování místního podniku zabily dva lidi a další tři zranily, napsal nejprve Filaškink na sociální síti. Později dodal, že při bombardování města Lyman utrpěli zranění čtyři lidé, a kromě toho v Myrnohradu počet obětí vzrostl na tři mrtvé a deset raněných.
Česká republika po invazi ruských vojsk na Ukrajinu pomohla odstartovat proces dodávek vojenského materiálu napadené zemi. V debatě pořádané think-tankem Atlantická rada (Atlantic Council) to dnes v Houstonu v americkém státě Texas řekl Jan Jireš, vrchní ředitel sekce obranné politiky a strategie ministerstva obrany. Ani ruské hrozby podle něj Česku nezabránily v podpoře Ukrajiny i v době, kdy pro některé jiné země to bylo tabu.
Členové orchestru zahráli na místě ruského raketového útoku na dětskou nemocnici v Kyjevě. Podívejte se na nové snímky.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
