Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
„Jen za poslední noc naši bojovníci sestřelili 32 ruských dronů Šáhid, ukrajinský vzdušný štít každou noc a den prokazuje svou účinnost,“ napsal na sociální síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Děláme vše pro to, abychom našemu letectvu, mobilním palebným skupinám a všem jednotkám protivzdušné obrany ukrajinských obranných sil poskytli více prostředků,“ doplnil s poděkováním všem obráncům ukrajinského nebe.
Navzdory válečným těžkostem zaplavují Kyjev a další ukrajinská města květiny. Na předměstí ukrajinské metropole, kde Ukrajinci před dvěma lety zastavili ruský postup, obyvatelé stále pečují o zahrady svých poškozených nebo zcela zničených domů. V jednom z kyjevských parků poblíž levého břehu Dněpru stojí velká květinová instalace, která vítá stíhačky F-16, jež mají letos v létě dorazit od západních spojenců Ukrajiny.
Maďarský premiér Viktor Orbán se na sociálních sítích vyjádřil ke své dnešní cestě do Moskvy. „Mír nelze uzavřít z pohodlného křesla v Bruselu. Ačkoli rotující předsednictví EU nemá mandát k vyjednávání jménem EU, nemůžeme sedět a čekat, až válka zázračně skončí. Budeme sloužit jako důležitý nástroj při činění prvních kroků na cestě k míru. O tom je naše mírová mise,“ napsal.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
