Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.

The Kyiv Independent informoval na sociální síti X o požáru domu v Kyjevě. Podle prvotních informací zasáhly budovy trosky zatím neznámého původu.

Rusko vede podle Západu hybridní válku. „Ohrožuje nás něco, co není plnohodnotným vojenským útokem, což jsou tyto hybridní hrozby… vše od vměšování do našich politických procesů, (podkopávání) důvěry v naše politické instituce, dezinformace, kybernetické útoky (…) a sabotáže či akce proti kritické infrastruktuře,“ řekl minulý týden generální tajemník NATO Jens Stoltenberg během akce v Kanadě.
Americký server CNN připomíná, že se může jednat o drobné útoky, jako bylo zapálení garáže v Praze či třeba požár nákupního centra v Polsku. Podle Západu se Rusko bojí postavit Evropě a struktuře NATO čelem, a proto volí tuto strategii.

Prezident Petr Pavel na festivalu v Karlových Varech ocenil film Real Oleha Sencova. Podle prezidenta je důležité mít takové autentické obrázky z ukrajinského bojiště, protože mohou lidem zprostředkovat mnohem víc než deset televizních reportáží, celá knížka nebo řada komentářů. Pavel to řekl novinářům po dnešním setkání s ukrajinským režisérem Sencovem, který na karlovarském festivalu představuje svůj dokumentární snímek Real odehrávající se v reálných zákopech.
„Můžeme stokrát přesvědčovat lidi o tom, že válka na Ukrajině se nás týká, protože případný úspěch Ruska by měl dopad na nás všechny. Pokud si to nedokážou představit tak, aby je to zasáhlo i emocionálně, což dokáže film lépe než jakékoliv slovo, tak si tu hrůzu představit nedokážeme,“ řekl Pavel na dotaz ČTK. „Záběry, jaké jsou ve filmu Real, pokud někdo vydrží, mu naženou husí kůži a řekne si, že tohle nemůžeme nechat běžet dlouho a musíme to zastavit,“ dodal prezident.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.