Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Ukrajinské ostřelování zničilo stanoviště radiační kontroly v obci Velyka Znamjanka v Záporožské oblasti, oznámila dnes podle agentury TASS ruská okupační správa ukrajinské Záporožské jaderné elektrárny. Úroveň radiace podle Rusů nepřekračuje bezpečnou úroveň. Ukrajinské úřady mezitím informovaly mimo jiné o ruském vzdušném úderu na Oděskou oblast, jenž zasáhl civilní infrastrukturu.
„Odborníci jaderné elektrárny provedli řadu kompenzačních opatření ke kontrole radiační situace v oblasti,“ uvedla ruská správa Záporožské jaderné elektrárny. Velyka Znamjanka leží asi 20 kilometrů západně od města Enerhodar, kde se nachází samotná atomová elektrárna a nedaleko také frontová linie.
Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.
Ruský ministr obrany Andrej Belousov v úterním telefonátu varoval amerického ministra obrany Lloyda Austina před nebezpečím spojeným s americkými dodávkami zbraní Ukrajině, proti níž vede Rusko od únorové invaze v roce 2022 válku. Podle agentury Reuters o tom dnes informovalo ruské ministerstvo obrany.
Ministři obrany Ruska a USA spolu jednali poprvé od března 2023. Pentagon již dříve uvedl, že iniciativa vzešla z Austinovy strany a jedním z témat rozhovoru byl význam udržení otevřených komunikačních kanálů.
Ministr Belousov „zdůraznil nebezpečí další eskalace situace v souvislosti s pokračujícími dodávkami amerických zbraní ukrajinským ozbrojeným silám“, uvedlo ruské ministerstvo obrany v prohlášení.
Vztahy mezi USA a Ruskem jsou na nejnižší úrovni od konce studené války v důsledku ruské invaze na Ukrajinu. Spojené státy nedávno Ukrajině povolily používat jimi dodané zbraně kdekoliv v příhraničních regionech Ruska, odkud ruská armáda útočí na ukrajinské území.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
