Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Názory České a Slovenské republiky na konflikt na Ukrajině nejsou tak odlišné. Je to spíše o interpretaci či o tom, do jaké míry se liší veřejná prohlášení a praxe. Po dnešním jednání se slovenským protějškem Peterem Pellegrinim v Praze to řekl český prezident Petr Pavel.
Pellegrini uvedl, že s Pavlem vedl dlouhou debatu o Ukrajině, bezpečnostní a geopolitické situaci. Slovensko podle něj napadené zemi pomáhá například dovozem elektrické energie.
„Když jsme si měli možnost popovídat o 'sporné' části, tak jsme zjistili, že názory zdaleka nejsou tak rozdílné a je to jenom o tom, jakým způsobem jsou interpretovány, případně do jaké míry potom se liší veřejně deklarovaná prohlášení od toho, co se nakonec v praxi děje,“ řekl Pavel. „Myslím, že rozdíly jsou výrazně menší,“ doplnil.
Šéfové států a vlád zemí Evropské unie čeká ve čtvrtek a v pátek jeden z nejdůležitějších summitu poslední doby. Přivítají ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, se kterým budou hovořit o další vojenské i finanční pomoci Ukrajině, a také by se měli dohodnout na obsazení nejvyšších postů v Evropské unii. Očekává se rovněž přijetí takzvané Strategické agendy, což je několikastránkový dokument, ve kterém Evropská rada vymezí priority a strategické směřování EU na příštích pět let.
Novým generálním tajemníkem NATO bude od začátku října dlouholetý nizozemský premiér Mark Rutte. Jeho jmenování dnes definitivně potvrdili zástupci členských států, oznámila aliance v tiskové zprávě. Odcházející generální tajemník Jens Stoltenberg vyjádřil přesvědčení, že NATO bude v dobrých rukách.
„Vřele vítám, že spojenci NATO vybrali jako mého nástupce premiéra Marka Rutteho,“ napsal Stoltenberg na sociální síti X. Rutte je skutečným stoupencem transatlantických vztahů, „je silným vůdcem a budovatelem konsenzu“, napsal Stoltenberg na síti X. Mandát norského politika, který NATO vede desátým rokem, spojenci opakovaně prodlužovali, mimo jiné kvůli ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
