Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
„Bezpečnostní služba (SBU) zabránila nelegálnímu prodeji zbraní ve třech regionech Ukrajiny. Šest organizátorů nelegálního podnikání bylo zadrženo během komplexních opatření v Kyjevě, Mykolajivsku a Lvovské oblasti,“ hlásí SBU.
„Pachatelé se pokusili prodat zločincům vojenské zbraně, které byly nalezeny v okupovaných oblastech Ukrajiny. U obviněných byly zajištěny ruské granátomety, útočné pušky Kalašnikov a více než 20 000 nábojů do nich,“ dodává kontrarozvědka.
Součástí poslední výměny zajatců mezi Ukrajinou a Ruskem byl také metropolita Jonafan - vysoce postavený prelát ukrajinské pravoslavné církve, která se před ruskou invazí podřizovala Moskvě. Duchovní odsouzený loni k pěti letům vězení za veřejné schvalování ruské invaze odjel do Moskvy, napsala dnes ruská služba BBC na Telegramu s odvoláním na informace ukrajinského generálního štábu.
Metropolita Jonafan, občanským jménem Anatolij Jeleckich, se narodil a vyrůstal v Rusku, ale od konce 80. let minulého století žil a sloužil na Ukrajině, podotkla BBC. Ukrajinský soud mu loni v srpnu vyměřil pětiletý trest vězení. Čelil mimo jiné obvinění z rozšiřování proruských letáků a podpory ruské invaze do země. Podle ukrajinské generální prokuratury ho soud uznal vinným ze snahy o narušení územní celistvosti, o násilné svržení ústavního pořádku, porušení rovnoprávnosti občanů a ze schvalování ruské ozbrojené agrese proti Ukrajině. Duchovní se k vzneseným obviněním nepřiznal.
Rusko podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova považuje obvinění Mezinárodního trestního soudu (ICC) proti bývalému ministru obrany Sergeji Šojguovi a náčelníkovi generálního štábu Valeriji Gerasimovi za „poměrně absurdní“. Rusko není členem Římského statutu a jurisdikci ICC neuznává, uvedl podle ruských médií Peskov. Haagský tribunál v úterý vydal na dvojici čelných představitelů ruské války proti Ukrajině zatykač kvůli obvinění z válečných zločinů a zločinu proti lidskosti.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
