Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se ve čtvrtek zúčastní summitu Evropské unie v Bruselu, kde podepíše dohodu s „bezpečnostními závazky“ unie vůči Kyjevu, uvedl dnes Elysejský palác podle agentury AFP.
„Prezident Zelenskyj bude při otevření Evropské rady, aby se zúčastnil diskuse o Ukrajině, zejména na téma bezpečnostních závazků,“ oznámila kancelář francouzského prezidenta Emmanuela Macrona.
Moldavsko dnes zahájilo rozhovory o svém přistoupení k Evropské unii. Informovala o tom agentura Reuters po konci dnešní první mezivládní konference nejprve s Kyjevem a poté také s Moldavskem. Za historický den pro zemi, kterou Rusko stále považuje za součást své sféry vlivu, označil dnešek moldavský premiér Dorin Recean. Jen několik hodin před Moldavskem oficiálně zahájila rozhovory o přistoupení k EU i Ukrajina.
Recean již při příchodu na jednání označil dnešek za „historický den pro Moldavsko v historicky významné době pro Evropu“. Za dobrou zprávu pro lidi na Ukrajině, v Moldavsku a v celé Evropské unii označila start přístupových rozhovorů s oběma zeměmi dříve také šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Diplomaté zastupující členské země Severoatlantické aliance ve středu oficiálně schválí nominaci nizozemského premiéra Marka Rutteho do čela aliance. Píše to dnes agentura AFP s odkazem na zdroje z diplomacie. Rutte, který ve funkci předsedy nizozemské vlády končí, by měl nahradit stávající generálního tajemníka Jense Stoltenberga od 1. října.
Nominaci Rutteho, který zůstal jediným kandidátem na funkci poté, co se kandidatury minulý týden vzdal rumunský prezident Klaus Iohannis, bude podle agentury AFP ve středu schvalovat Severoatlantická rada. V ní zasedají zástupci 32 členských zemí NATO. Rutteho nominaci musí schválit jednomyslně.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
