Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Postava Jevgenije Prigožina v téměř životní velikosti se tyčí na Porochovském hřbitově v Petrohradu. Socha hlavní postavy Wagnerovy skupiny přitahuje zástupy jeho příznivců. Dotýkají se ruky sochy, skloní hlavu, postojí v tichosti. Mnozí na hrob pokládají rudé karafiáty, a to i po Prigožinových narozeninách připadajících na 1. června, píše agentura DPA.
Hrob, který se nachází asi deset kilometrů od centra Petrohradu, se stal poutním místem. I dnes mnoho Rusů uctívá tohoto muže, bohatého podnikatele, odsouzeného zloděje, někdejšího důvěrníka šéfa Kremlu Vladimira Putina a spoluzakladatele nechvalně známé Wagnerovy žoldnéřské skupiny. Před rokem se Prigožin postavil do čela vzpoury proti zkorumpovanému vedení ruské armády a podle oficiálních údajů zemřel o dva měsíce později při leteckém neštěstí.
Navzdory tomu, že Prigožinovo podnikatelské impérium se po jeho smrti rozpadlo, jeho kult přežívá dál nejen v Petrohradu, kde se narodil. Také v Moskvě lidé nosí květiny na improvizované pamětní místo v blízkosti Kremlu. Pomníky šéfa wagnerovců vznikly i jinde.
Srbsko tiše navyšuje množství munice, kterou prodává na Západ, což vede k posílení obrany Ukrajiny, píše britský deník Financial Times (FT). Zároveň připomíná, že srbská munice končí na Ukrajině, přestože je Srbsko jednou ze dvou evropských zemí, které se nepřipojily k západním sankcím vůči Rusku.
Podle odhadů, které byly sděleny deníku Financial Times, byla od začátku ruské invaze v únoru 2022 prostřednictvím třetích stran na Ukrajinu dodána srbská munice v hodnotě přibližně 800 milionů eur (19,9 miliardy Kč).
Ukrajina v noci na dnešek na ruské území údajně vyslala desítky bezpilotních letounů. Nejméně 23 dronů bylo zničeno nad Brjanskou oblasti, která hraničí se severem Ukrajiny, uvedl na platformě Telegram gubernátor oblasti Alexandr Bogomaz. Ruská protivzdušná obrana také zničila drony nad Smolenskou oblastí, uvedl gubernátor Vasilij Anochin. Kolik dronů bylo takto zneškodněno, však neupřesnil. Šéfové obou oblastí uvedli, že podle dostupných informací nedošlo k obětem na životech a nebyly zaznamenány žádné škody. V Lipecké oblasti zazněly výstražné sirény.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
