Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Při ukrajinském raketovém útoku byli v Sevastopolu na Krymském poloostrově zabiti dva lidé, včetně dvouletého dítěte, a dalších 22 bylo zraněno. Na platformě Telegram to dnes uvedl Moskvou dosazený gubernátor města Michail Razvožajev. Zranění podle něj utrpěli rány od šrapnelů různé závažnosti.
Později gubernátor uvedl, že ruská protivzdušná obrana „útok střelami“ odrazila a zničila ve vzduchu pět cílů. „Ale trosky ze sestřelených terčů spadly na pobřežní zóny,“ dodal Razvožajev.
První dodávka munice zajištěné na základě české iniciativy bude na Ukrajině do konce června tak, jak bylo přislíbeno. V pořadu Partie Terezie Tománkové v televizi CNN Prima News to dnes řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Memoranda o porozumění podle ní Česko podepsalo s 18 zeměmi, naposledy s Islandem.
Kyjev, okolní oblast a několik dalších ukrajinských oblastí dnes ráno zažilo zhruba jednohodinové letecké poplachy, které začaly ve 4:50 místního času (2:50 SELČ). Svědci Reuters v té době slyšeli několik výbuchů v Kyjevě a okolí. Údajně zněly jako zásahy vzdušných zbraní protivzdušnými obrannými systémy.
Padající trosky zranily dva lidi, které však nebylo nutné hospitalizovat, uvedl na telegramu šéf správy Kyjevské oblasti Ruslan Kravčenko. Trosky rovněž poničily šest několikapodlažních domů a více než 20 soukromých domů, dodal Kravčenko. Kromě toho byly v oblasti poničeny jedna benzinová pumpa, lékárna, kancelářská budova a tři automobily.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
