Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.
Za poslední den ruské útoky zabily 8 civilistů a dalších 19 osob zranily. Rusko zaútočilo na celkem 14 ukrajinských oblastí, přičemž čtyři z nich hlásily oběti, píše list The Kyiv Independent.
Lidé po celé Ukrajině se semkli tváří v tváři ruské invazi a vietnamská komunita v tom není výjimkou. Někteří její členové brání napadenou zemi se zbraní v ruce, napsal deník The Guardian. Když před více než dvěma lety Rusko zahájilo svou rozsáhlou invazi do sousední země, Tung Nguyen odvezl své rodiče z Černihivu, kde bydleli, k polským hranicím. Pak se vrátil do Kyjeva a začal pracovat jako dobrovolník, který do tehdy obléhaného města vozil potraviny a léky. Nedlouho poté se rozhodl vstoupit do ukrajinské armády a bojovat.
Nguyen patří k početné, ale nepříliš viditelné vietnamské komunitě na Ukrajině. Někteří Vietnamci Ukrajinu po začátku války opustili, jiní ale zůstali – zejména členové mladší generace, z nichž mnozí se na Ukrajině narodili a mají ukrajinské občanství. Nguyen vyrůstal v Hanoji u svých prarodičů, a když mu bylo 18 let, přijel za svými rodiči do Černihivu. Vystudoval v Kyjevě, naučil se rusky a začal pracovat jako fitness trenér a kulturista. V roce 2019 vyhrál celoukrajinské mistrovství a získal občanství, aby mohl za zemi soutěžit na mezinárodní scéně.
„Ukrajina mi dala hodně – studoval jsem tu, pracoval, oženil jsem se s Ukrajinkou. V tuto chvíli ani nemůžu říct, že je to moje druhá vlast, je to prostě má vlast,“ řekl v rozhovoru přes Skype z armádní základny, kde momentálně pobývá. Loni v květnu byl zraněn při ukrajinském ústupu z Bachmutu, když pod rouškou noci vyzvedával zraněné druhy z blízkosti fronty. Dělostřelecký granát mu přivodil řezné rány a silné vnitřní krvácení, měsíc strávil v nemocnici. Vrátil se na frontu a v prosinci byl znovu zraněn, což si vyžádalo další dva měsíce rekonvalescence. Nyní je opět v boji.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
