Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Obyvatelé ukrajinského města Charkov šokují svým klidem. Lidé nadále relaxují u bazénu, zatímco jsou slyšet výbuchy. V důsledku útoku byl poškozen obytný bytový dům. 18 lidí bylo zraněno, 2 zemřeli.
K ruské invazi na Ukrajinu vyprovokovalo ruského prezidenta Vladimira Putina rozšiřování Evropské unie a NATO na východ. Řekl to v pátek večer v rozhovoru s veřejnoprávní vysílací společností BBC šéf britské pravicově populistické strany Reform UK Nigel Farage, který za to sklidil kritiku od politiků napříč politickým spektrem.
Farage, jehož strana by v nadcházejících volbách 4. července podle průzkumů měla získat miliony hlasů, řekl, že trvá na svých slovech, která zveřejnil na sociálních sítích krátce po vpádu Ruska na Ukrajinu v únoru 2022. Uvedl tehdy, že jde o „důsledek rozšiřování EU a NATO“. Válku na Ukrajině údajně předvídal už v roce 2014.
„Bylo mi jasné, že neustálé rozšiřování NATO a Evropské unie na východ zavdává tomuto muži (Putinovi) důvod, aby svým Rusům řekl 'Zase jdou po nás' a šel do války,“ řekl Farage v rozhovoru s BBC. „Tuto válku jsme vyprovokovali - samozřejmě je to jeho (Putinova) chyba - využil záminky, kterou jsme mu dali,“ dodal Farage.
Zpravodajské zdroje hlásí výbuch v tepelné elektrárně v Kyjevě. V hlavním městě nebyl vyhlášen žádný letecký poplach.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
