Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
„Podle Putina Rusko nezačne o míru jednat, dokud současná vláda a prezident Ukrajiny nerezignují a nedojde k předání moci. Další nesmyslná výmluva, proč neskončit tu šílenou agresi,“ tweetuje Dana Drábová, šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, ve svém pravidelném hlášení o radiační situaci na Ukrajině (zůstává normální).
Členské státy EU formálně schválily vyjednávací rámce pro přístupové rozhovory s Ukrajinou a Moldavskem. Mezivládní konference bude příští úterý.
Polská prokuratura zabývající se bojem proti organizovanému zločinu podala tento týden k soudu v Krakově obžalobu na dva ruské občany, kteří údajně pracovali pro ruskou žoldnéřskou Wagnerovu skupinu. Hrozí jim deset let vězení, informuje dnes server onet.pl.
Oba Rusy zadržela polská kontrarozvědka loni v srpnu kvůli tomu, že ve Varšavě a Krakově rozšiřovali materiály propagující wagnerovce. Andrej G. a Alex T. se podle obžaloby podíleli na činnosti cizí zpravodajské služby a byli členy mezinárodní ozbrojené organizace, jejímž cílem je páchat teroristické činy.
„Obžalovaní rekrutovali polské občany a cizince žijící v Polsku k žoldnéřské službě zakázané mezinárodním právem,“ uvedla prokuratura. V souvislosti s tím vylepili několik nálepek, prostřednictvím kterých se zájemci mohli bezprostředně zkontaktovat s dalšími lidmi odpovídajícími za nábor nových členů do Wagnerovy skupiny. Podle polských vyšetřovatelů tito dva Rusové také pracovali ve prospěch ruských tajných služeb, protože se podíleli na hybridní válce. To spočívalo v propagandistických aktivitách „s cílem destabilizovat politickou situaci a uškodit Polsku“, uvedla prokuratura.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
