Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Dva údajní ruští špioni zadržení v roce 2022 ve Slovinsku by mohli být součástí širší výměny vězňů mezi Spojenými státy a Ruskem. Uvedl to americký deník The Wall Street Journal (WSJ), podle nějž by do výměny mohl být zahrnut také jeho dopisovatel Evan Gershkovich zadržovaný v Rusku.
Podle WSJ se očekává, že slovinský soud v utajeném procesu s údajnými agenty ruské rozvědky SVR Arťomem Dulcevem a Annou Dulcevovou vynese rozsudek v nejbližších týdnech. Obžalovaným hrozí za špionáž až osmiletý trest vězení.
Dvojice, která se vydávala za argentinský pár, žila se dvěma dětmi školního věku na severu Lublaně. Jejich zpravodajským cílem byla podle vyšetřovatelů Agentura EU pro spolupráci energetických regulačních úřadů (ACER) se sídlem ve slovinském hlavní městě. Slovinsko rovněž využívali jako základnu pro cesty do Itálie, Chorvatska a dalších evropských zemí, kde tamním ruským agentům předávali pokyny z Moskvy.
„V Rusku se konají hry BRICS, měly být 'alternativou' k olympijským hrám,“ tweetuje Anton Heraščenko, dřívější poradce z ukrajinského ministerstva vnitra. Skupina zemí BRICS zahrnuje Rusko a další mocnosti, které se snaží vytvořit globální protiváhu Západu. Ruští sportovci na blížící se olympijské hry nemohou kvůli sankcím.
„Ruská média již informují, že ruští sportovci získali stovky medailí. Tajemství: V mnoha soutěžích soutěží pouze jeden sportovec,“ upozorňuje Heraščenko. Tak jako v soutěži „akvabeláků“, totiž uměleckém plavání mužů.
Německo čelí hybridním útokům a špionáži především z Ruska, ale také z Číny, hrozbu pro bezpečnost země představují rovněž islámský extremismus, prudký nárůst případů antisemitismu a krajní pravice s levicí. Dnes to prohlásila spolková ministryně vnitra Nancy Faeserová, když představovala výroční zprávu Spolkového úřadu pro ochranu ústavy (BfV), jak se oficiálně jmenuje německá civilní kontrarozvědka.
Šéf BfV Thomas Haldenwang prohlásil, že při hodnocení bezpečnostní situace v Německu v loňském roce nelze říci mnoho pozitivního. „Naši demokracii musíme aktivně bránit. Je sice silná, ale pod značným tlakem,“ řekla hned na úvod Faeserová. „Bezpečnostní situace zůstává napjatá. Brutální ruský útok na Ukrajinu nadále ohrožuje bezpečnostní uspořádání Evropy. A strašlivá eskalace na Blízkém východě po teroristickém útoku (palestinského radikálního hnutí) Hamásu na Izrael má bohužel dopady i na nás,“ uvedla.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
