Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Švédsko si dnes předvolalo ruského velvyslance kvůli tomu, že v pátek ruský bombardér Su-24 narušil vzdušný prostor této skandinávské země. Informuje o tom dnes agentura AFP.
Ruské vojenské letadlo krátce narušilo švédský vzdušný prostor východně od baltského ostrova Gotland a švédská armáda k němu vyslala dvě stíhačky Gripen. „Ruské akce jsou nepřijatelné a ukazují na nedostatek respektu k naší územní celistvosti,“ řekl v pátek šéf švédského letectva Jonas Wikman. „Sledovali jsme celý řetězec událostí a byli jsme na místě, abychom zasáhli,“ doplnil.
Ukrajinský generální prokurátor Andrij Kostin obvinil ruské invazní jednotky, že v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny uřízly nebo uťaly hlavu ukrajinskému vojákovi. Ukrajina získala informaci, že velitelé jedné z ruských jednotek ve Volnovašském okrese nařídili podřízeným, aby ukrajinské vojáky nebrali do zajetí, ale krutě je zabili, cituje ukrajinská prokuratura na Telegramu Kostina. Moskva se k obvinění nevyjádřila.
Ukrajinská generální prokuratura uvádí, že ukrajinská armáda objevila během leteckého průzkumu na jedné z bojových pozic v Doněcké oblasti obrněné vozidlo ukrajinských ozbrojených sil a na něm hlavu ukrajinského vojáka. Zprávu úřad doplnil fotografií vozidla, která je částečně rozmazaná v místech kapoty vozu.
Ukrajina je blíže společné roamingové zóně se státy Evropské unie. Prezident Volodymyr Zelenskyj dnes podle agentury DPA podepsal odpovídající změnu zákona. Pro válkou zmítanou zemi je to další krok ke sblížení s EU. Ukrajina je prvním kandidátem na vstup do EU, který takový krok učinil.
„Nyní musíme obdržet kladné hodnocení našich legislativních změn z evropské strany a zahájit jednání s EU o přistoupení k jednotnému roamingovému prostoru,“ uvedl ministr pro digitální technologie Mychajlo Fedorov.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
