Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Česko by v příštích letech nemuselo každoročně měnit zákon kvůli prodloužení dočasné ochrany válečným uprchlíkům z Ukrajiny. Vláda dnes schválila návrh ministerstva vnitra, aby nová právní úprava neobsahovala konkrétní data a umožňovala každoroční prodloužení ochrany, pokud se o ní rozhodne na úrovni Evropské unie. Ekonomicky soběstační Ukrajinci by podle navrhované normy také mohli získat zvláštní dlouhodobý pobyt. Ministerstvo vnitra o schválení informovalo v tiskové zprávě.
Poradce amerického prezidenta pro národní bezpečnost Jake Sullivan v souvislosti se zjištěními deníku The Financial Times (FT) uvedl, že USA jsou si vědomy „hodnověrných zpráv“ o tom, že Rusko nabízí unesené děti z Ukrajiny na stránkách pro adopci. Tuto praxi označil za „opovrženíhodnou a otřesnou“.
Na ruského prezidenta Vladimira Putina a na kremelskou zmocněnkyni Lvovovou-Belovovou kvůli zavlékání dětí z okupované části Ukrajiny do Ruska loni v březnu vydal zatykač Mezinárodní trestní soud (ICC). Kreml popírá, že by děti byly z Ruskem obsazených území uneseny.
Severoatlantická aliance převezme od Spojených států koordinaci dodávek zbraní na Ukrajinu čelící ruské agresi. Potvrdil to dnes šéf NATO Jens Stoltenberg na tiskové konferenci před dvoudenním zasedáním ministrů obrany NATO, které začne v Bruselu ve čtvrtek. Cílem je zabezpečit mechanismus vojenské pomoci v situaci, kdy o funkci prezidenta USA opět usiluje Donald Trump, který je vůči NATO skeptický, píše agentura Reuters.
„Očekávám, že ministři schválí plán, aby NATO řídilo koordinaci bezpečnostní pomoci a výcviku na Ukrajině,“ řekl Stoltenberg novinářům. „Je to klíčový prvek našeho balíčku pro Ukrajinu na washingtonském summitu, společně s dlouhodobými finančními závazky,“ dodal generální tajemník s poukazem na nadcházející červencový summit NATO ve Washingtonu.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
