Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Ruští vyšetřovatelé obvinili francouzského občana Laurenta Vinatiera ze shromažďování informací o ruských vojenských aktivitách, uvedla dnes ruská státní agentura TASS s odvoláním na federální kriminální ústřednu. Vyšetřovatelé hodlají ještě dnes požádat moskevský soud o uvalení vazby na Vinatiera, který je odborníkem na mezinárodní vztahy a spolupracovníkem švýcarské neziskové organizace Centrum pro humanitární dialog.
O zadržení osmačtyřicetiletého francouzského občana v Moskvě informovaly ruské úřady ve čtvrtek. Ruská federální kriminální ústředna, která má na starosti nejvážnější zločiny, zahájila vyšetřování kvůli tomu, že se Francouz nezaregistroval u ruských úřadů jako takzvaný „zahraniční agent“. Za to v Rusku hrozí až pět let vězení.
Francouzský prezident Emmanuel Macron označil Vinatierovo zadržení za součást dezinformační kampaně Moskvy, napsala agentura Reuters.
Ukrajinská armáda použila rakety odpálené z amerického raketometu HIMARS k útokům na civilní cíle v Belgorodské oblasti na západě Ruska, uvedla podle agentury Reuters mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Spojené státy tak podle ní nesou odpovědnost za smrt žen a dětí v tomto regionu u hranic s Ukrajinou. Rusko v posledních dnech rozhořčeně reaguje na rozhodnutí, kterým západní země povolily Ukrajině použít jimi dodané zbraně k útokům na ruské území.
Zacharovová také na okraj ekonomického fóra v Petrohradu řekla, že úlomky raket odpálených z amerických raketometů poslouží jako důkaz toho, co se stalo. Naznačila, že na ukrajinském území jsou západní vojenští poradci. Tvrdila také, že bez jejich přítomnosti není ukrajinská armáda schopná používat zbraně dodávané Západem.
Tvrzení mluvčí ruského ministerstva zahraničí nelze ověřit; Ukrajina ani Spojené státy se k nim nevyjádřily.
Za poslední den ztratil protivník 1080 lidí, 6 tanků, 20 obrněných vozidel, 40 dronů a další, informuje generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny v ranním hlášení. Čísla nelze nezávisle ověřit.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
