Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Země NATO v posledních dnech a týdnech vyvolávají další napětí a provokují Ukrajinu, aby pokračovala v nesmyslné válce s Ruskem, prohlásil dnes mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. Ruská vojska zaútočila na Ukrajinu v únoru 2022, obsadila část jejího území a ve vojenské agresi vůči sousední zemi pokračují. Západní spojenci Kyjeva napadenou zemi podporují mimo jiné dodávkami zbraní.
Gubernátorka ruského Chantymansijského autonomního okruhu Natalija Komarovová, která loni čelila kritice za svůj výrok ohledně ruské války proti Ukrajině, oznámila rezignaci. Upozornila na to dnes agentura Reuters, která poznamenala, že osmašedesátiletá Komarovová byla jedinou ženou v čele ruských regionů a na ropu bohatý Chantymansijský autonomní okruh na Sibiři vedla od roku 2010.
„Končím ve funkci gubernátorky Chantymansijského autonomního okruhu – Jugry. Učinila jsem takové rozhodnutí, přecházím na jinou práci,“ uvedla Komarovová na platformě Telegram, aniž by prozradila, co bude od nynějška dělat. Její funkční období končí až příští rok.
Rusko rozmisťuje další síly u severní části Charkovské oblasti, kde tento měsíc otevřelo novou frontu. Stále tam však nemá takový počet vojáků, aby mohlo v oblasti podniknout větší výpad, je přesvědčen hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj. Informuje o tom agentura Reuters.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
