Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Do pražské Kramářovy vily se začali sjíždět lídři některých evropských zemí, kteří budou na pracovní večeři svolané premiérem Petrem Fialou (ODS) probírat pomoc Ukrajině a další bezpečnostní otázky. Podle úřadu vlády budou představitelé Polska, Dánska, Nizozemska, Lotyšska či Ukrajiny projednávat českou muniční iniciativu, protivzdušnou obranu Ukrajiny či obranně-průmyslovou spolupráci v Evropě.
Dnešního jednání v Bruselu se zúčastnil i šéf NATO Jens Stoltenberg, který zopakoval, že by spojenci měli přehodnotit omezení, která ukrajinským vojákům brání útočit západními zbraněmi na ruské území. „Máme právo podpořit Ukrajinu a její právo na sebeobranu, to z nás nečiní stranu konfliktu,“ uvedl Stoltenberg.
O vojenské pomoci Ukrajině, obranné spolupráci či rozvoji ekonomických vztahů jednal dnes premiér Petr Fiala (ODS) na úřadu vlády se svým ukrajinským protějškem Denysem Šmyhalem. Strakova akademie na síti X doplnila, že obě země mají zájem o další společné jednání vlád. Šmyhal dorazil do Prahy na pracovní večeři v Kramářově vile, na které budou s Fialou a dalšími evropskými státníky řešit bezpečnostní otázky.
Ve Strakově akademii jsem dnes přijal ukrajinského premiéra Denyse Šmyhala.
— Petr Fiala (@P_Fiala) May 28, 2024
Diskutovali jsme o bezpečnostní i ekonomické spolupráci. Na úspěchu Ukrajiny závisí bezpečnost celé Evropy. Česká republika bude pokračovat v pomoci Ukrajině. Budeme i nadále spolupracovat s našimi… pic.twitter.com/yD2EEmeSu2
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
