Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Potřebujeme Evropu, která se bude schopná sama bránit. Dnes to v projevu k evropské mládeži v Drážďanech prohlásil francouzský prezident Emmanuel Macron, který je v Německu do úterý na třídenní státní návštěvě. Rusko, které před více než dvěma lety vojensky napadlo Ukrajinu, označila hlava francouzského státu za hrozbu evropské bezpečnosti.
„Ano, na Ukrajině jde i o náš mír a naši bezpečnost. Jsem proto velmi hrdý, že my Evropané od prvního dne společně pomáháme Ukrajině,“ řekl Macron v historickém centru saské metropole před kostelem Panny Marie (Frauenkirche). V projevu, který zčásti vedl v němčině, poznamenal, že Ukrajina se může nadále spolehnout na evropskou podporu. „Dokud to bude potřeba a dokud budou Ukrajinci bránit svou zemi a svou bezpečnost,“ uvedl.
K polskému omezení pohybu ruských diplomatů se vyjádřil i český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). „My o této variantě víme, v tuto chvíli jsme ji vnímali jako spíše nouzové nebo ústupové řešení. Mým cílem je prosadit evropské řešení,“ dodal Lipavský s tím, že paradoxně diplomat s takto omezeným pohybem po celém Polsku může nastoupit do letadla a odletět například na dovolenou do Španělska. „Budeme se krokem Polska detailně zabývat a určitě se budu zabývat i tím, jaké by mohly být návazné kroky za Česko, teď je to ale velmi čerstvé,“ doplnil šéf české diplomacie.
Obrazem: Ruští váleční zajatci v detenčním centru v ukrajinské Lvovské oblasti
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
