Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Na Českém vysokém učení technickém v Praze (ČVUT) a univerzitě v Charkově začal projekt pro ukrajinské studenty, který se zaměří na obnovu současné i poválečné Ukrajiny. Nese název Posilování kapacity a transfer znalostí pro rozvoj postižených oblastí Ukrajiny. Projekt se bude skládat zejména z přednášek pro studenty na Ukrajině nebo ukrajinské studenty, kteří studují v České republice. Informovalo o tom dnes ČVUT v tiskové zprávě.
Moskevský soud dnes v odvolacím procesu zamítl žalobu vězněného opozičního politika a publicisty Vladimira Kara-Murzy kvůli nečinnosti Vyšetřovacího výboru ve věci dvou případů jeho otravy. Tento kritik Kremlu si na základě rozsudku z loňského dubna odpykává 25letý trest za vlastizradu v souvislosti s kritikou ruské invaze na Ukrajinu.
Již více než 3000 odsouzených Ukrajinců si podaly žádost o podmínečné propuštění na svobodu, aby se mohly podílet na obraně Ukrajiny, oznámila náměstkyně ukrajinského ministra spravedlnosti Olena Vysocká podle médií. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý pátek podepsal zákon, který lidem odsouzeným za méně závažné trestné činy umožňuje vstoupit do ozbrojených sil a bojovat proti ruským invazním silám. Agentura Reuters tehdy napsala, že ukrajinskou armádu by mohlo posílit 10.000 až 20.000 vězňů. Dosud do bojů na Ukrajině trestance posílalo jen Rusko.
„Jsou to více než 3000 lidí, což jsme předpovídali před přijetím zákona. Nedalo se počítat s tím, že se přidá všech 20.000 lidí, které jsme pokládali za potenciální vojáky, protože při předchozích průzkumech přání projevilo okolo 4500 (vězňů). Nyní bude toto číslo kolísat,“ vysvětlila v televizi Vysocká podle agentury Ukrinform.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
