Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Ruská Černomořská flotila se během války ukázala obzvláště zranitelnou, píše Newsweek. Podle odhadu Legion Magazine byla třetina flotily - více než dvě desítky plavidel - zřejmě potopena či vyřazena z boje během 27 měsíců od vpádu ruských vojsk na Ukrajinu v únoru 2022. "Nejzranitelnějšími se ukázaly hlídkové a výsadkové lodě, což ukazuje vysokou účinnost ukrajinských prostředků," uvedla v březnu agentura Molfar, specializující se na zpravodajské poznatky z otevřených zdrojů. "Ztráty velkých výsadkových lodní a fregat zmenšily schopnost agresora vést rozsáhlé námořní operace, což má dlouhodobé strategické důsledky pro ruskou flotilu," dodala.
Ruskem dosazený gubernátor Sevastopolu Michail Razvožajev podle listu Izvestija dnes uvedl, že při nočním raketovém útoku ukrajinských sil bylo ve městě poškozeno několik domů, nikdo však nebyl zraněn. Ruský specializovaný server Topwar.ru v noci zveřejnil pod titulkem "Hrůza letící na křídlech noci" článek o úspěšném nasazení ukrajinských bezposádkových člunů, námořních dronů, proti ruské Černomořské flotile jako o zbrani, která může zásadně změnit taktiku příštích námořních válek. Problém autor vidí v tom, že Rusko staví lodě, ale nebuduje loďstvo, a selhalo při vybudování systému, který by velitelům flotily zajišťoval situační přehled.
Ruská Černomořská flotila dál řídne, píší dnes ukrajinská média po oznámení ukrajinského námořnictva o potopení ruské minolovky Kovrovec v noci na dnešek. Námořnictvo se zdrželo podrobností, podobně i ukrajinský generální štáb, který se o zničení lodi zmínil v situačním přehledu, a ukrajinské ministerstvo obrany poblahopřálo bojovníkům, kteří se postarali o "další špatný den Černomořské flotily". Ruská strana se nevyjádřila, což však v podobných případech bývá obvyklé.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
