Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes představil velitelům vojenských okruhů nového ministra obrany Andreje Belousova. Podle serveru BBC News to bylo poprvé od začátku války na Ukrajině, co Putin ukázal všechny velitele okruhů. Ze seznamu účastníků vyplývá, že generálplukovník Alexandr Lapin, dříve kritizovaný za selhání na Ukrajině, se nově stal velitelem Leningradského vojenského okruhu.
Schůzky v Kremlu se zúčastnil také Belousovův předchůdce Sergej Šojgu, který je nyní tajemníkem bezpečnostní rady, náčelník generálního štábu Valerij Gerasimov, velitel výsadkových vojsk Michail Teplinskij, velitel vojsk Leningradského vojenského okruhu Lapin, Moskevského vojenského okruhu Sergej Kuzovlev, Centrálního vojenského okruhu Andrej Mordvičev a generálové Gennadij Anaškin a Alexandr Sančik, kteří jsou pověřeni velením Jižního a Východního vojenského okruhu.
Finsko chce mít možnost povolat na hranici s Ruskem příslušníky armádních záloh. Počítá s tím návrh zákona, který připravila ministerstva obrany a vnitra. Povolání rezervistů má představovat rychlou reakci na možné krize na hranici, napsal dnes web stanice Yle. Finsko loni svou hranici s Ruskem uzavřelo kvůli rostoucímu počtu žadatelů o azyl, kteří se snažili do Finska z východu dostat. Finské úřady to považují za uměle vyvolaný migrační proud a hybridní hrozbu.
Pokud bude změna zákona schválena, umožní povolat na hranici s Ruskem zhruba jedno procento příslušníků armádních záloh, kterých je zhruba 900.000.
„Chceme zaručit, že Finsko bude mít dostatek lidí na dohled a správu hranice nezávisle na tom, jak vážná bude situace,“ uvedl ministr obrany Antti Häkkänen.
Terčem ruského náletu se stal i Cherson na jihovýchodě země, kde zranění utrpělo 11 lidí ve věku od 15 do 88 let, uvedl na platformě Telegram šéf oblastní správy Oleksandr Prokudin. Dalších šest zraněných hlásí záchranáři v Mykolajivu, který dnes byl zasažen ruskou raketou, napsala agentura Interfax-Ukrajina.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
